První den Kate a malého prince: slzy dojetí

Život malého prince sice nebude stejný jako jeho vrstevníků, první dny se lišit nebudou. Co se děje v těle první hodiny po porodu? Jak matky prožívají příchod svého prvorozeného dítěte?

Pláč a slzy - tak by se daly shrnout první pocity každé matky. Když po porodu, který je prostě vždycky náročný, poprvé uvidíte to, co jste nosila devět měsíců v těle, emocím se určitě neubráníte.

Je po mně nebo po manželovi? Tu skvrnu na čele snad už nebude mít pořád! Po kom to má tak velké nohy? Jé, ty maličké ručičky... Myslím, že se na mě usmál! Komentáře, které lítají v hlavě maminky, ať už rodí v drahé londýnské porodnici nebo v pražském Podolí...

Nejkrásnější!
Každá maminka a mnohý tatínek považují své dítě za nejkrásnější na světě a až zhruba po půl roce při pohledu na fotky scvrklého a rudého drobečka uznají, že odstáté uši měl od narození.

"Syn se narodil po zhruba 24 hodinovém náročném porodu. Přesto jsem dalších 12 hodin nedokázala usnou ani minutu a pořád jsem na něj jenom koukala," popisuje své první zážitky čtyřicetiletá Jana, matka dnes už osmiletého chlapce.

Slzy nadšení, dojetí se ale také často změní ve velké obavy. "První den jsem jenom proplakala, vůbec jsem si nedovedla představit, že se budu umět o dceru postarat. Nevěděla jsem, jak jí držet, jak se kojí, co s ní dělat, když pláče," vypráví pětatřicetiletá Eva. Zachránila jí až kamarádka, která přišla, holčičku zkušeně přebalila, pochovala a maminku uklidnila.

Zkušené kamarádky
Právě ženy jsou to, co každá matka kolem sebe potřebuje. Samozřejmě se tím nemyslí moudré rady babiček, které dokola vypráví, že v jejich mládí se dítě dávalo k prsu jednou za tři hodiny, všechny spaly společně odložené na druhém konci porodnice a matka je viděla jen na pár minut. "A taky to přežily," končí obvykle takové debaty.

Mnohem důležitější jsou moudré zkušené matky vrstevnice, které mají ještě čerstvou zkušenost a dokáží poradit s tím, co je opravdu třeba z moudrých rad, kterých jsou plné knížky a internet, dodržet a na které se vykašlat.

Obavy z toho, jak zvládnu roli matky, jsou častým důvodem toho, že ženy se po porodu psychicky necítí dobře. Poporodní blues, prostě takový hluboký smutek a strach je celkem běžný, týká se většiny matek. Obvykle celkem rychle přejde. Jen výjimečně přetrvá déle než v šestinedělí, pokud ano, je na místě lékařská pomoc.

Kate má výhodu v tom, že má funkční a spokojenou rodinu, takže její matka jí určitě bude velkou oporou. Jistě kolem se bude mít spoustu profesionálních pomocnic, ale dát čerstvě narozené dítě cizí osobě – to rve srdce každé matce. Vlastní babička, která dokáže dítě, které má zrovna prdíky, nosit na rukou, aby se maminka mohla na chvíli do dalšího kojení vyspat, je vždy k nezaplacení.

S miminkem v porodnici
Kate s Williamem jsou nyní jsou spolu se svým synem společně v porodnici. Dneska by ho dokonce měli ukázat veřejnosti. Za sebou budou mít první noc, první kojení, prvních pár počůraných a pokakaných plínek. Maminka možná bude unavená, ale hormony udělají své a jako každá jistě bude zářit štěstím.

Chlapeček se narodil s váhou skoro čtyři kilogramy, to znamená, že všechno bude jednodušší. U větších dětí totiž není tak nebezpečné, když po narození maličko zhubnout. Výhodou je také to, že mají větší šanci, že nebudou mít žádné zdravotní potíže. Vše probíhá jako po másle, a tak si malý princ co nevidět lehne do své královské postýlky.